Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta českým rychlovlakem, aneb výlet vláčkem do minulých století a vietnamské tržnice

9. 08. 2018 18:40:00
Vzhledem k notoricky známým problémům, které automobilisty čekají na po desítky let zanedbávané a nyní nutným stavebním šílenstvím zachvácené dálnici D1, rozhodl jsem se jet z Prahy do Brna,

kam jsem chtěl dorazit bez výrazného meškání způsobeného stavebními pracemi a neumětelstvím českých řidičů, vlakem. Zvolil jsem komfort, a tak jsem se vypravil byznys třídou Railjetu Českých drah pln očekávání, čeho se mi vlastně dostane, když zvolím tuto variantu, kterou neustále doporučují i média.

Vlak na jedničku, zbytek katastrofa

Nástup na pražském Hlavním nádraží proběhl zdárně, byť jediná kloudná možnost zaparkovat znamenala k nákladům na pořízení jízdenek s místenkou, konkrétně bratru 1182 Kč, dalších cca. 500 Kč útraty navrch a příslib totálně rozpáleného auta stojícího celý den na přímém sluníčku po návratu. Vyhnul jsem se pověstným schodům a, kupodivu, fungujícím výtahem sjel k přímo k informačním tabulím oznamujícím cestujícím odjezdy jejich spojů. Odjezd jsem měl až za 20 minut, takže jsem si stihnul koupit ještě pití a už jsem šupajdil na nástupiště. Vlak tam již stál, takže jsem nastoupil, usadil se a čekal, až se vydáme vstříc dobrodružstvím. Téměř vzápětí po rozjezdu dorazila průvodčí, dala mi láhev vody, noviny dle výběru, voucher na další útratu v jídelním voze a příslib welcome drinku ze strany restauračního kolegy, který se objevil hned po jejím odchodu, takže jsem si objednal černý čaj, který mi byl promptně naservírován. Zatím tedy pohoda. Navíc při kontrole jídelního lístku jsem zjistil, že je pamatováno i na nás alergiky, což ve mě vyvolalo další vlnu nadšení. Bohužel dál to šlo s dojmy už jen z kopce.

Okolí tratě a trať samotná - děs, bída a utrpení

Nasednete do moderního vlaku, dostanete rozumně kvalitní službu, vyrazíte na cestu a už jen žasnete. V první řadě je potřeba říct, že ukazatel rychlosti v rychlovlaku na českých kolejích je zrádná věc. Hodnoty typu 37, 43, 55 a podobně se na displeji objeví opravdu často a vám dochází, že tady něco nehraje. Až do České Třebové jedete po poměrně rovné trati, i když také ne celou dobu, od ní dál dostáváte k jízdě rychlovlakem ještě bonus ve formě trati formátu lokálky do Horní Dolní. Když projíždíte údolími obklopenými krásnými lesy, kde se vine malá říčka, na cyklostezce jezdí cyklisté a bruslaři, v zatopeném lomu se už v devět hodin ráno koupou první plavci, či dokonce zahlédnete několik srnek využívajících časných ranních hodin, aby se napásly, než zase nastane vražedný letní pařák, rozhostí se Vám mír v duši. Tím spíš, že mobilní signál sem nedosáhne, takže se ani nemůžete většinu cesty věnovat práci, či prohlížení internetu, i kdybyste nakrásně chtěli. Bohužel rychlost jen málokdy přesahuje stovku, spíš se pohybuje v hodnotách pod padesátkou. Navíc okolí trati připomíná slumy někde v jižní Americe. Rozpadlá nádraží, drážní domky, které často obývají bezdomovci, budovy bývalých a dávno zkrachovalých továren v dezolátním stavu, které ani za desítky let po ukončení provozu nikdo neodstranil, špína, děs, běs. Zaostalost je do očí bijící, stud vás fackuje. Zvlášť, když jedete ve vagóně s cizinci. Aspoň, že už ten vlak nedrncá.

A propos spolucestující

Další bezvadnou věcí, kterou musíte v byznysu a první třídě přetrpět jsou někteří spolucestující. Obskurní byznysmeni, úkolující personál, schopní vypít dvě kafe na ex během 10 minut a vyjadřující se prapodivným newspeakem ve větách jako: “Řekni mu, ať to katne, protože to musim můvnout Jardovi na čelindž.” Radši nasadíte sluchátka a u mobilu, který díky zmíněné absenci signálu nemůže plnit svoje základní funkce, alespoň zapnete hudbu, abyste ty kecy nemuseli poslouchat.

Hlavní nádraží Brno

A to ještě netušíte, co vás čeká na konci vaší cesty! Hlavní nádraží Brno. Směs husákovských 80. let, cikánského ležení, vietnamské tržnice, bezdomovců, feťáků a mezi nimi do a z práce a za dalšími záležitostmi spěchajících Brňanů, kteří jsou zjevně vůči tomuto panoptiku již imunní. Vy ale nejste a popravdě vám to nahání strach. Strach, že budete okraden, nebo, pokud máte tu smůlu, že musíte použít toaletu, že se něčím nakazíte. Strach tak silný, že když nasednete do vlaku na cestu zpátky, běžíte si radši hned ještě jednou a pro jistotu pořádně umýt ruce.

To už ale vyrážíte na cestu zpět, přes mor, svrab a neštovice a přemýšlíte, jestli to radši příště přece jen nerisknete v autě, abyste si nemuseli připadat jako obyvatel nějaké zaostalé, rozvojové, banánové republiky, země třetího světa a chudobince Evropy, což Česká republika ve skutečnosti je, ale vy si to nechcete připomínat častěji, než je to nutné, abyste nepropadli depresím a beznaději z toho, jak to tu vedeme. Těšit vás může jen ta občasná krásná příroda, na tom ale český stát nenese žádný podíl.

Autor: Petr Polák | čtvrtek 9.8.2018 18:40 | karma článku: 24.19 | přečteno: 837x


Další články blogera

Petr Polák

Je Miloš Zeman velezrádce?!

Hned zkraje mého článku mi dovolte napsat, že lidsky Miloše Zemana považuji za sebestředného chvástala, který si často nevidí do huby a plácne první hovadinu, která ho napadne, aby byl “vtipný”,...

27.3.2018 v 13:36 | Karma článku: 42.55 | Přečteno: 2911 | Diskuse

Petr Polák

Start rakety Falcon Heavy - konec států, jak je známe?

Je to již nějaká doba, co odstartovala z Mysu Canaveral, ano, toho mysu, ze kterého ještě nedávno startovaly americké raketoplány, soukromá raketa Falcon Heavy.

7.3.2018 v 15:25 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 498 | Diskuse

Petr Polák

A tak zme tých bolševikov a ŠTBákov v roku ‘89 hnali! Čo to táram. Nehnali!

Je s podivem, jak udatně český národ bojuje s bolševikem 30 let po Sametu, kdy nám ten samý bolševik celou dobu seděl v parlamentu i v parlamentních komisích a bolševičtí politici byli běžně zváni do televizních pořadů...

2.3.2018 v 21:13 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 797 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Slovo k „tiché vzpomínce“

Prezident Zeman si připomene okupaci Československa 1968 čímsi jako tichou vzpomínkou. Podobně jako předtím 17. listopad. Mnozí namítají: od hlavy státu bychom snad mohli očekávat víc.

17.8.2018 v 9:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 |

Lubomír Stejskal

K případu Andrewa Brunsona

Jedním z těch, na koho tvrdě dopadla odveta tureckého režimu za nevydařený puč proti Erdoganovi z července 2016, je i americký duchovní Andrew C. Brunson.

17.8.2018 v 8:32 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 139 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Náhubkový zákon na cestě k diktatuře

V poslední době se často mluví o falešných zprávách neboli fake news. Hodně lidem vadí, bojuje se s nimi na obou stranách Atlantiku. Internet je informační dálnicí a informací máme nadbytek.

17.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 32.11 | Přečteno: 675 | Diskuse

Pavel Szturc

Kadeřník na tiskové konferenci hejtmanky...

Tragikomický závěr má kauza zneužívání služebního vozu hejtmanky středočeského kraje Jaroslavy Jermanové Pokorné jejím manželem. Ten zneužíval služební luxusní limuzínu kraje k pravidelné dopravě do svého kadeřnického salónu.

17.8.2018 v 7:52 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 370 | Diskuse

Jiří Krátký

Zakážeme plošně mobily žákům ve školách?

Rychlý zákaz versus dohoda – co je pro výchovu dětí lepší řešení, která cesta vede k zodpovědnosti?

17.8.2018 v 6:50 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 61 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1443

Pánbůh mi dal hlavu nejen na to, aby mi vyplnil prostor mezi ušima. A za to ti, Paneboze, velky dik!





Najdete na iDNES.cz